Každý měsíc je vybrána jedna věta z Bible a komentář k ní. Toto slovo se pak především snažíme uvádět do každodenního života, a tak se žitím evangelia podílet na „proměně“ světa.
„Avšak ne co já chci, ale co ty chceš.“ (Mk 14,36) (1)
Ježíš je v olivové zahradě, na místě zvaném Getsemany. Nastala tolik očekávaná chvíle. Jde o klíčový okamžik celého jeho života. Padne na zem, úpěnlivě prosí Boha, kterého oslovuje s důvěrnou něhou „Otče“, aby ho ušetřil „tohoto kalichu“ (2). Tato slova vyjadřují jeho utrpení a smrt. Ježíš prosí, aby ho tato hodina minula… Ale nakonec se zcela odevzdává Otcově vůli:
„Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova!“ (Lk 1,38) ¹
Podobně jako Panně Marii, i nám chce Bůh zjevit, jaký má s námi záměr a co je naší jedinečnou úlohou. Jako by nám říkal: „Chceš, abych z tebe a tvého života vytvořil mistrovské dílo? Jdi cestou, kterou ti ukazuji, a staneš se tím, kým jsi vždy byl v mém srdci. Od věčnosti jsem na tebe myslel a miloval tě, vyslovil jsem tvé jméno. Když ti sděluji svou vůli, dávám ti poznat tvé pravé já.“
„Všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové.“ (Řím 8,14)1
Tato slova jsou ústředním tématem chvalozpěvu, jímž Pavel opěvuje krásu křesťanského života, jeho novost a dar svobody. Je to plod křtu a víry v Ježíše, díky nimž jsme s Ježíšem plně spojeni a skrze něj vtaženi do dynamiky trojičního života. Stáváme se s Kristem jednou osobou, a proto se podílíme na jeho Duchu a všech jeho plodech, především na Božím synovství. …
„Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši. Nikdo neříkal o ničem ze svého majetku, že je to jeho vlastní, ale měli všechno společné.“ (Sk 4,32)
Také letos se v týdnu od 18. do 25. ledna v mnoha částech světa, včetně České republiky, slaví Týden modliteb za jednotu křesťanů, iniciovaný Papežskou radou pro jednotu křesťanů a Světovou radou církví, který se na jiných místech světa připomíná o Letnicích.
Biblický verš, vybíraný pro Týden modliteb za jednotu křesťanů, každoročně komentovala Chiara Lubichová.
Téma zvolené pro letošní rok zní: „Setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách.“ (Sk 2,42) Předkládáme komentář Chiary Lubichové k verši ze Skutků apoštolů 4,32 z roku 1994.
„Vždyť u Boha není nic nemožného.“ (Lk 1,37)
Maria na otázku při andělském zvěstování „Jak se to stane?“ dostává odpověď: „Vždyť u Boha není nic nemožného“ a jako důkaz jí anděl uvádí příklad Alžběty, která ve svém stáří počala syna. Maria uvěřila a stala se Boží matkou.
Bůh je všemohoucí – s tímto jeho přívlastkem se v Písmu setkáváme často. Používá se v případech, kdy je třeba vyjádřit Boží moc posvěcovat, soudit, řídit běh událostí a uskutečňovat Boží záměry. …