Slovo života srpen 2010

PDF MP3

„Blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“ (Lk 1,45)

„Blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“ (Lk 1,45, ekumenický překlad)/1

Tato slova jsou součástí prosté a přitom velkolepé události. Jedná se o setkání dvou rodiček, dvou matek, které prožívají úplnou duchovní a tělesnou symbiózu se svými dětmi. Ty promlouvají ústy svých matek a projevují skrze ně své city. Když Maria promluvila, Alžbětino dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Když hovořila Alžběta, zdálo se, jako by jí slova do úst vložil sám Ježíšův předchůdce. Zatímco se první slova chvalozpěvu na Marii osobně obracejí na Matku Páně, poslední slova jsou vyslovena ve třetí osobě: „Blahoslavená, která uvěřila.“
Takto Alžbětin „výrok získává charakter univerzální pravdy – blahoslavenství platí pro všechny věřící, týká se těch, kteří přijímají Boží slova, uvádějí je do života a v Marii nacházejí dokonalý vzor.“ /2

„Blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“

První evangelijní blahoslavenství se týká Marie, ale také všech, kteří ji chtějí následovat a napodobovat.
Pro Marii platí úzký vztah mezi vírou a mateřstvím, které je pro ni plodem naslouchání Božímu slovu. Na dalším místě evangelia nám svatý Lukáš navrhuje něco, co se týká i nás. Ježíš zde říká: „Moje matka a moji příbuzní jsou ti, kdo slyší a plní Boží slovo.“/3
Alžběta pod vlivem Ducha Svatého téměř předjímá tato slova, zvěstuje nám, že každý učedník se může stát Pánovou „matkou“. Podmínkou je, že Božímu slovu věří a uvádí je do života. „Blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“

Maria je po Ježíši tou, která nejlépe a nejdokonaleji dokázala říci Bohu své „ano“. Především v tom tkví její velikost a svatost. Je-li Ježíš Slovem, vtěleným Slovem, pak Maria, stvořená stejně jako my, je pro svoji víru ve Slovo živým Slovem.
Úloha Marie jako Matky Boží je jedinečná a velkolepá. Bůh však nepovolal pouze Pannu Marii, aby dala život Kristu. Každý křesťan má, ač jiným způsobem, podobnou úlohu - vtělovat Krista, a to až do té míry, že může se svatým Pavlem opakovat: „Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.“/4
Jak toho můžeme dosáhnout?
Stejným postojem vůči Božímu slovu, jako měla Maria – to znamená bezvýhradnou odevzdaností. Věřit stejně jako Maria, že se uskuteční všechny přísliby, které Ježíšova slova obsahují, a bude-li to třeba, vzít na sebe stejně jako ona riziko nepochopení, které někdy jeho Slovo přináší.
Ten, kdo věří Slovu, zakouší velké i malé věci, vždy však nádherné. O skutcích, které to potvrzují, by mohly být napsány celé knihy.
Kdo by mohl zapomenout, jak jsme uprostřed války prosili s vírou v Ježíšova slova „Proste, a dostanete“/5 o vše, co mnozí chudí z města potřebovali, a dostávali pak pytle mouky, mléko, marmeládu, otop, oděvy?
Také dnes k tomu dochází. „Dávejte, a dostanete“/6 a láska stále doplňuje zásoby, které se rozdávají dál.
Co ale nejvíc oslovuje, je to, jak jsou Ježíšova slova vždy a všude pravdivá. Boží pomoc přichází v pravý čas i za neuvěřitelných okolností a na nejodlehlejších místech světa. Tak to nedávno zakusila i jedna matka, která žila ve velké chudobě. Pocítila, že má dát své poslední peníze člověku, který byl v ještě větší bídě než ona. S vírou ve slovo evangelia „dávejte, a dostanete“ měla v duši velký pokoj. Zanedlouho přišla její nejmladší dcera a ukázala jí, co dostala od jednoho starého příbuzného, který šel náhodou kolem. Byl to několikanásobně vyšší obnos peněz, než jaký matka předtím darovala.
Taková „malá“ zkušenost nás pobízí, abychom evangeliu věřili. Každý z nás může zakusit takovou radost, takové blahoslavenství, jaké prožíváme tehdy, když se uskutečňují Ježíšovy přísliby.
Až se v každodenním životě při četbě Písma setkáme s Božím slovem, otevřme svá srdce a naslouchejme s vírou, že to, co od nás Ježíš žádá a co slibuje, se uskuteční. Tak jako Maria a jako ta chudá matka brzy objevíme, že Bůh plní své přísliby.

Chiara Lubichová


1/ Slovo života na srpen 1999, otištěno v časopise Città Nuova 1999/14, s. 33 a v časopise Nové město 7-8/1999, s. 13.
2/ G. Rossé, Il Vangelo di Luca, Řím 1992.
3/ Lk 8,21.
4/ Gal 2,20.
5/ Mt 7,7.
6/ Lk 6,38.


clanek/sz_2010_08.txt · Poslední úprava: 2010/08/11 00:07 autor: janokuchta