Slovo života prosinec 2009

PDF MP3

„Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích.“ (Mt 5,16)

Světlo se projevuje v „dobrých skutcích“. Září skrze dobré skutky křesťanů.
Namítneš snad, že dobré skutky nedělají pouze křesťané. I ostatní se podílejí na pokroku, staví domy, usilují o spravedlnost…
Máš pravdu. Samozřejmě že i křesťan tohle všechno dělá a má dělat, ale jeho specifickým posláním není jenom to. Křesťan má konat dobré skutky v novém duchu, tak, že už nežije on, ale Kristus v něm.
Evangelista totiž nemá na mysli pouze jednotlivé skutky lásky (například navštěvovat vězně či odívat nahé nebo další skutky milosrdenství, aktuální v dnešní době), ale naprosté přilnutí života křesťana k Boží vůli, které působí, že se „dobrým skutkem“ stává celý jeho život.
Křesťan se tím stává jakoby průzračným a chvála za jeho skutky se už nevzdává jemu, ale Kristu v něm, protože jeho prostřednictvím je Bůh přítomen ve světě. Úkolem křesťana tedy je dát zazářit světlu, které v něm přebývá, a být tak „znamením“ této Boží přítomnosti mezi lidmi.

„Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích.“

Podobně jako dobré skutky každého jednotlivého věřícího, má i křesťanské společenství ve světě totéž specifické poslání. Má odhalovat svým životem Boží přítomnost, která se projevuje tam, kde jsou dva nebo tři sjednoceni v jeho jménu, přítomnost Bohem přislíbenou církvi až do konce věků.
Prvotní církev připisovala těmto Ježíšovým slovům velkou důležitost. Zvláště v těžkých chvílích, kdy byli křesťané osočováni, je povzbuzovala, aby nereagovali násilím. Jejich chování mělo být tím nejúčinnějším vyvrácením zlých pomluv.
V listu Titovi čteme:
„Stejně tak napomínej mladé muže, aby se ovládali. Ty sám buď ve všem vzorem správného chování: (ukazuj) neporušenost v nauce, vážnost, zdravé učení, jemuž není možno nic vytknout, aby tak o nás protivník nemohl říci nic špatného a byl zahanben.“

„Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích.“

I dnes je důsledně žitý křesťanský život světlem, které přivádí lidi k Bohu. Poslechni si jeden příběh:
Antonie odešla kvůli práci ze Sardinie do města Grenoble ve Francii. Našla zaměstnání v jedné kanceláři, kde mnozí neměli příliš velkou chuť do práce. Jako křesťanka se Antonie snažila v každém vidět Ježíše, kterému je třeba sloužit, všem pomáhala a byla vždy klidná a usměvavá. V kanceláři se často někdo rozzlobil, zvýšil hlas, vylil si na ni zlost či si z ní utahoval: „Jestli máš takovou chuť do práce, tady ji máš, můžeš ji udělat i za mě.“
Antonie mlčky pracovala dál. Věděla, že tito lidé nejsou zlí, jen má každý z nich pravděpodobně nějaké trápení. Jednoho dne, když ostatní odešli, se jí nadřízený zeptal: „Jak to že nikdy neztrácíte trpělivost a vždy se usmíváte?“ Odpověděla s úsměvem: „Snažím se být klidná a vidět věci z té dobré stránky.“
Nadřízený jí na to s údivem odpověděl: „To musí mít určitě něco společného s Bohem, jinak to není možné. A to jsem v Boha nevěřil!“
Za několik dní Antonii zavolali na ředitelství, kde se dozvěděla, že bude přeložena na jiné pracoviště, aby je proměnila - jak jí ředitel řekl - stejným způsobem jako to, kde pracovala dosud.

„Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích.“

Chiara Lubichová



clanek/sz_2009_12.txt · Poslední úprava: 2009/12/08 21:50 autor: janokuchta