Ve čtvrtek 23. září ve večerních hodinách vyjel plný autobus nejen mladých z Čech a Moravy do Říma na blahořečení Chiary Luce Badano.

Na programu byla i prohlídka starověkého Říma (Koloseum, Fórum Romanum, chrám sv. Klimenta s ostatky sv. Cyrila, Campidoglio, Katakomby sv. Kalista, chrám sv. Petra). Pro mě byla velkým dárkem možnost návštěvy hrobu Jana Pavla II. v chrámě sv. Petra.
V sobotu odpoledne jsme už všichni nedočkavě seděli pře chrámem Boží Lásky, v kterém od 16 hodin začal samotný proces blahořečení. Mimo naší skupinky se přímo na místě účastnilo blahořečení kolem 14 000 převážně mladých ze 70 zemí světa. I když jsme nemohli být uvnitř a sledovali jsme obřad na obrazovkách, atmosféra byla úžasná a silně jsem si uvědomovala výjimečnost této chvíle. Tak mladá dívka je dána za vzor nám všem!
Obřad byl umocněn večerní oslavou v aule papeže Pavla VI. ve Vatikánu, během kterého jsme blíže poznali život Chiary Luce, slyšeli mluvit její rodiče a povolili jsme uzdy našim emocím a tleskali, zpívali, mávali, zkrátka nesmírně se radovali!
V neděli dopoledne byla sloužena děkovná mše v chrámu sv. Pavla za Hradbami státním sekretářem Tarcisio Bertonem. Během homilie odcitoval Jana Pavla II.: „Nebojte se být svatými!“ a hovořil o radostném životě Chiary Luce spojeném s žitým křesťanstvím do krajnosti.
Je to výzva pro nás všechny. Chiara nám ukázala, že stát se svatým v dnešní době je možné, a její bezpodmínečné „ANO“ Boží vůli nás, myslím, všechny oslovilo a dalo sílu pouštět se do „svatého“ života stále znovu.
Po obědě jsme autobusem přejeli do Loppiana – mezinárodního městečka Hnutí fokoláre poblíž Florencie, kde žije 900 obyvatel ze 70 zemí světa. Po výborné večeři nás přivítala bohatým programem skupinka mladých obyvatel a společně nám trochu představili život v Loppianě, kde jediným zákonem je vzájemná láska, mít na prvním místě svého bratra.
V pondělí se nás ujal Thomas ze Švýcarska a ukázal nám továrnu na keramiku i s prodejnou krásných výrobků. Po obědě jsme obdivovali truhlárnu a mistrovská díla Cira.
Přede mší jsme měli čas na prohlídku nově postaveného kostela plného symbolů. Například postupně se vztyčující zelenomodrá střecha představuje plášť Panny Marie, která nás vede k Bohu, a triangl nahoře připomíná Nejsvětější Trojici.
Pobyt se nám ale bohužel nachýlil ke konci a museli jsme si zabalit kufříky a rozloučit se.
Atmosféra Boží přítomnosti v Loppianě ale dýchla na nás všechny a mohli jsme zažít kousek ráje na zemi, jak řekla jedna z účastnic během zpáteční jízdy do Čech.

O životě Chiary Luce se můžeš i ty dozvědět víc v nově vydané knížce, kterou je možné koupit i přes internet např. zde.

Lída