Monte Negro

Není dovolená jako dovolená. Někdo se jezdí jen tak válet k moři, někomu stačí válet se doma… jiní se snaží dovolenou prožít trochu aktivněji. Do této skupiny jsme se letos v srpnu zařadili i my – tedy 16 lidiček, které spojovala touha něco takého prožít.

Poté, co jsme se úspěšně přemístili čtyřmi auty přes Slovensko, Maďarsko a Srbsko do naší cílové destinace Černé Hory, vydala se naše cyklo posádka „kolmo“ do nitra národních parků a jiných krás této země. Byli jsme rychle okouzleni turisty téměř nedotknutou krajinou. Při některých výšlapech nás sice občas trochu dostal poněkud náročnější terén, v důsledku jsme si ho ale všichni patřičně vychutnávali. Byla to pro nás společně velká výzva: zmobilizovat své síly a jet doslova „naplno“.
Naše společenství se postupně upevňovalo – nedílnou součástí byla i pomoc jeden druhému. Záslužná a oblíbená byla mimo jiné i metoda, která se chvílemi používala při jízdě do kopce. Dala by se nazvat například „ vítr do zad“ nebo „jízda do kopce ve dvou:-)“. Jejím důsledkem bylo především to, že všechny holky vyjely téměř každý kopec a někdy i v čele pelotonu. Nezbývá než i na tomto místě poděkovat těm, kteří se o tom zasloužili.
Těžko se dá popsat, co všechno jsme cestou viděli. Každý si do paměti vryl své osobní zážitky a výhledy. Určitě by se ale dalo říct, že místní krajina s teplými horskými jezery, oblými skalnatými horami, zelenými pláněmi a pasoucími se stády, prastaré ortodoxní kláštery se staletou historií a živou vírou… každodenní Slovo na den, společné večery nebo povídání si za jízdy, nám dávalo dobrý prostor k tomu zamyslet se, porozjímat nebo se i v myšlenkách zastavit a doopravdy si vnitřně odpočinout. Prostě prožít to, co by každé správné dovolené nemělo chybět. A myslím, že nikomu z nás až tak nevadilo, že má trochu dodřené nohy nebo namožené svaly… byl to vlastně jen důkaz toho, že všechna ta námaha stála doopravdy za to.
Jako odměnu nakonec jsme si nechávali přece jen to moře, které nás sice celkem slušně zchladilo, ale taky pořádně osvěžilo na cestu domů. A dobrá rada na závěr… pozor na místní kuchyni! Je sice dobrá, ale vyznačuje se extra velkými porcemi masa, téměř bez příloh a na to nemusí být každý žaludek úplně zvyklý :-)
Šárka



clanek/2010-08_monte-negro.txt · Poslední úprava: 2010/09/09 08:34 autor: katka-p