Rumunybike 2008

Když se řekne dovolená, v každém z nás to vyvolá nějaké vzpomínky – předpokládám, že se jedná o zážitky vesměs pozitivní, které nám hned zvednou náladu. Asi se nám vybaví slova jako pohoda, odpočinek, rodina, přátelé, léto… Mohli bychom se také zamýšlet nad tím, jak může vypadat taková ideální dovolená. Tady by už asi přišla na řadu různost povah a každý by měl svoji originální představu. Místo dalších úvah bych se ráda ohlédla za jednou takovou téměř ideální dovolenou. Je to podivuhodné: sešlo se nás třináct, znali jsme se i neznali, věkový rozdíl byl až dvacet let, naše povolání byla nejrozmanitější, povahy taky… a prožili jsme společně devět nádherných dní.

Jednoho srpnového pátečního podvečera jsme se sjeli v Chocni, abychom o pár hodin později s třemi plně naloženými auty vyrazili směr Rumunsko. Za zmínku stojí zvlášť „varan“ (Wartburg) - byl jistě autem, které vzbuzovalo největší úžas pro svoji „originálnost“, ale také na sobě vezl celkem devět kol. Cesta začala oproti plánu o pár hodin později a v tomto duchu se nesla i celá naše cesta. Jsem člověk milující přesnost a řád… trochu jsem to rozcházela, nicméně časem jsem si začala užívat, že k dovolené patří i pohoda, kterou nerozhází žádný termín. A mezi námi – zvyká se na to dobře, dnes už jsem zase někam přišla pozdě ;)

Jak už napovídá název a některé zmínky, jeli jsme do Rumunska, abychom na kolech poznali jednu z jeho oblastí, kde žije velká česká menšina – Banát. Bydleli jsme u jednoho českého pána, kterému se říkalo … Kluci spali na seně, holky uvnitř v domě, zjišťovali jsme, jaké to je, když sprcha není každodenní samozřejmostí a záchod je venku a suchý. Odtud jsme každý den vyjížděli na různě dlouhé výlety – pro každého platilo: jaký si to uděláš, takový to máš. Takže někteří najezdili možná i dvakrát tolik kilometrů. V Rumunsku mapy mají, občas i sjízdné cesty, jen vždy neplatí, co na papíře, to ve skutečnosti. Za sebe mohu říci, že jsem velmi oceňovala obětavost některých jedinců, kteří se na mnoha křižovatkách rozjeli do všech stran, aby se pak vrátili a my vybrali tu cestu, která by mohla vést k cíli.

V našem pohodovém časovém režimu se nám ale většinou stávalo, že už slunce dávno zapadlo a my jsme se ještě stále kochali krásami rumunských hor, spravovali píchnutá kola a nejvíc hledali cestu domů. Přiznám se, že i toto mě ze začátku vyvádělo z míry. Nedávno jsem ovšem slyšela názor: hlavně, když je to pořádný prožitek – je jedno jestli pozitivní nebo negativní, musí se ale dotknout citů člověka, a pak pozitivně zhodnotit, aby na něj v dobrém vzpomínal. Asi toto platí i o mém vztahu k pozdním návratům. Postupem času jsem získávala stále větší důvěru k „mým dovolenkovým kolegům“, a tak jsem se asi v půlce týdne naprosto dobrovolně vydala na takový osmdesáti kilometrový noční výlet. Nutno dodat, že byl spojen se splněním jednoho mého snu: aby jízda do kopců nebyla tak namáhavá. Jak se to stalo? Stačil jeden hecující rozhovor a na začátku každého kopce Bája vytáhl lano, zapojili jsme kola a jelo se. Taky mě to stálo nějakou energii, ale nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsme kolem půlnoci seděli unavení v příkopě u cesty a dávali si zasloužené pivo.

Musím se přiznat, že o Rumunsku jsem toho mnoho nevěděla a vlastně ani dnes, kdybyste se mě zeptali, jak se jmenuje jejich prezident, neodpovím vám. Viděla jsem ale, že mají krásné hory, teče tam Dunaj a lidé tam žijí poměrně chudě. Alespoň v horách, kde jsme přebývali. Pro nás to má tu výhodu, že si můžeme dát klidně nanuka a nekoukat se kolik stojí. Mě to ale vedlo i k přemýšlení o tom, co považujeme za naprosto nezbytné pro život, a nemusí to tak být. O tom, jestli je možné dál žít tak, že se každý den starám o dobytek, vyjedu s koňmi na pole… a žiju v horách, kam se není úplně jednoduché dostat.

Devět dní jsme společně jezdili na kole i chodili pěšky, společně jsme živili tělo i duši, dělali jsme kroky jeden ke druhému, najeli jsme stovky kilometrů autem a aspoň trochu jsme poznali Rumunsko. Myslím, že každý z nás na to rád vzpomíná.

(Katka)



clanek/2008-08_rumunybike.txt · Poslední úprava: 2009/02/17 00:32 (upraveno mimo DokuWiki)